Expedice

KP2/OK1TN - 2000 - US Virgin Islands IOTA NA 106

Svatý Tomáš NA rozloha 344km2 Hlavní město Charlotte Amalie 18°- Severně 65°západně. Moje poslední cesta do Karibiku byla opět ve znamení účasti v mezinárodním závodě a neoficielním mistrovství světa. Protože jsem chtěl vytěžit z cesty něco více vypracoval jsem doma scénář podle kterého využiji čas lépe a radostněji. Bohužel první krok byla investice do kamery která měla zaznamenat něco ze života místních obyvatel. Cesta do země kde se žije blaze byla ve zamení prohlídek a to tak důkladných, že spíše než zbraně se američtí celníci snažili odhalit zda jsme v dokumentech nefalšovali kolonku o pohlaví. V Miami kde recepční v hotelích mluví španělsky se stalo něco co jsem zatím nezažil. Při vstupní letištní kontrole mě snědý portorikánec v uniformě amerického strážníka poslal k urostlé černošce, která zpochybnila platnost mého pasu. Po téměř 4 hodinách čekání kdy jsem se již loučil s možností odletět letadlem na které jsme měli zakoupené lístky do 27 řady se paní v neprůstřelné vestě rohodla, že kreditní karta, řidičák, občanka i pas jsou pro stejnou osobu, teda pro mě a víza mě udělená jsou platná. Následoval úprk na správné stanoviště, několik prohlídek a dotazů k mé jednokilové, mosazné pastičce stažení kalhot, zabavení banánu s tvrdou šťopkou, vyplnění palubních lístků a již jsme seděli v letadle, které zřejmě čekalo na špiony z Bradlce. Let z Miami je kratší než při poslední cestě via Atlanta a tak jsme po necelých třech hodinách vystoupili na betonovou plochu letiště Svatého Tomáše. Po zjištění, že chybějí dvě zavazadla jsme se již vítali s naším kamarádem Lubošem KP2AD. Po přejezdu hlavního bulváru který nese jméno „Moravian street“ jsme odbočili do přístavu kde na nás čekala Lubošova jachta. Dvě následné cesty nás z bagáží dopravili na ostrov „Water Island“ naše stanoviště pro příštích 27 dní. Další rána přišla ráno hned po rozednění kdy vstávají komáři. Díky vydatným dešťům se rozmnožili v takové míře, že nebylo před jejich samičkami úniku. Naše trápení se zmírnilo až druhý týden kdy komáři již neměli kam zabodávat svá nenasytná bodla a částečnou ochranou sprejem s názvem PRD. Již třetí den jsem se dostavil na domluvenou schůzku s jedním z místních kronikářů a dozvěděl jsem se, že…. Historie ostrova je obdobná s ostatními karibskými ostrovy, s rozdílem, že tyto zůstaly pod vlivem  USA a je zde otevřeno několik supermarketů kde se dá koupi vše. Toho využívají i okolní ostrovy jako Dominika St. Lucia apod. Ostrov má dnes asi 110.000 obyvatel, převážně černých Afričanů, kteří žijí na třech ostrovech - St. Croix, St. Thomas a St. John. Jde o skupinu 65 ostrovů v souostroví Malých Antil, jejichž rozloha je 344 km čtverečních. Jejich povrch je nížinatý nebo jen průměrně zvlněný. Tropické podnebí je vhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Hlavním zaměstnáním převážně černošského obyvatelstva je však poskytování služeb pro turisty. Ostrovy objevil Kryštof Kolumbus v roce 1493 při své druhé plavbě. Osudy těchto ostrovů a život na nich byly dramatické a styl života se měnil podle majitelů. Dnešní život je hlavně ovlivněn turistickým ruchem, který přináší obživu ostrovním obyvatelům. První obyvatelé - indiáni Arawak - byli později snědeni výbojnými Kariby, kteří přišli z Amazonky. Dánové, první evropští dobyvatelé, mají na americkém St. Thomas svůj vliv dodnes. Bílí osadníci, tzv. Frenchíz, se celá léta ženili a vdávali mezi sebou a dnes trpí nemocemi králů jako dna a pod. Osud ostrova byl zpečetěn prodejem Americe v roce 1917. Další velké změny následovaly přijetím zákona o právu na sebeurčení a nezávislost VS OSN a právem vyslat jednoho zástupce bez hlasovacího práva do Kongresu USA. Správním střediskem je Charlotte Amalie na St. Thomas. Úřední řečí je angličtina, která v podání černých obyvatel vypadá jako maďarština s etiopštinou. Měnou na všech ostrovech včetně Britských je US dolar. Tolik demografické údaje, které jsou shodné s údaji v lexikonu zemí. To co žádný lexikon neprozardil jsem se dozvěděl od našeho průvodce který byl zjevně velmi pyšný na své předky. Jeho praprapraděd ještě co by otrok, dovezený na práci z černé Afriky utekl za dramatických okolností při převážení beden karibského rumu . Snížením ostražitosti po požití rumu, nebyli otrokáři schopni zadržet mladého statného Bukisavindy. Ten se po starstiplných třech létech skrývání dostal až na Trinidad. Další pokolení rodiny kronikáře Nelsona žilo a pracovalo na plantážích St. Lucia. Zrušení otrokářství zastihlo Nelsonova dědu již na St. Thomasu ale lechce jim nebylo. Nejhorší bylo, že jedno pokolení muselo na prvního máje vyvěšovat vlajky francouzské a další anglické. Jazyky, které se rovněž měnili podle právě vládnoucí šlechty přidělávali starosti nejen učitelům jazyka. Moravští bratři kteří na St. Thomasu postavili kostel a zřídili školy neprosadili Český jazyk jako hlavní dorozumívací prostředek a tak se prozatím na Svatém Tomáši mluví anglicky. Teda vypada to jako angličtina a je to řeč úřední tak jako měna US dollar.

fotky z expedice

zatím nejsou k dispozici

deník z expedice

není k dispozici

 
© 2017 Slavomír Zeler - OK1TN | vytvořil F&S