Expedice

TC0DX - IOTA expedice Turecko

Pavel Příhoda OK1MU Po loňské celkem vydařené, ale co se týče příprav a samotné realizace docela náročné expedici TB0DX na ostrov Kosrelik AS-123 ve Středozemním moři, jsem se počátkem února začal věnovat přípravám na další podobnou akcičku. Měl jsem v úmyslu aktivovat bájemi opředený černomořský ostrov Giresun, který se nachází na severovýchodě TA a tvoří celou AS-154. Podle legendy je na tomto ostrově kámen, na který když šáhnete, tak do měsíce otěhotníte, takže proč to nezkusit, hi... Asi týden jsem po večerech blbnul a zpracovával dostupné informace o tomto ostrůvku, když jsem náhodně narazil na odkaz k ostrovu Gokceada. Z loňska, kdy jsem shromažďoval informace o všech sedmi tureckých TA IOTA, jsem si matně vzpomínal, že tento ostrov patří do jediné turecké IOTA skupiny, která spadá již pod EU. Spíše automaticky jsem si vylistoval v klastru poslední aktivace z EU-186 a nevěřil jsem vlastním očím - tahle IOTA nebyla aktivována téměř 5 let, což je v dnešních poměrech na teoreticky dostupný ostrov doba nezvykle dlouhá. Jakmile se tento fakt potvrdil, nebylo co řešit - program se mění, deštivý Giresun se odkládá na neurčito a veškeré úsilí zaměříme na Gokceadu. Ještě téže noci jsem poslal e-mail Slávkovi OK1TN s tím, že se naskytla zajímavá věc, ale nejednalo by se o letní měsíce, jak bylo původně v plánu, ale mohlo by se to zrealizovat mnohem dříve. Slávek obratem reagoval, že do toho jde a začali jsme vybírat termín expedice. Jelikož konci března vévodí WPX contest a v dubnu jsou plánované hned dvě extra expedice na KH8S a BS7 a každý z nás chce "být u toho", vyšel nám šibeniční termín - začátek března. Pak už přípravy nabraly rychlý spád. Od tohoto dne jsem nechodil spát před druhou hodinou ranní a kola výroby se naplno rozběhlo. Základem úspěchu u podobné "šílenosti" je sehnat nejenom partu výborných provozářů co už mají "něco" za sebou, ale musí to být především lidé, kteří jsou nekonfliktní a jsou schopni týmové práce - a je úplně jedno, jestli jsou to členové ČRK, odpůrci ČRK, členové ČAVu, FIRACu, QRP klubu, klubu Modrý Bobr a nevím čeho ještě - jde prostě jen o to jací jsou když se něco nedaří... Po loňské akci na AS-123 jsem ihned oslovil kromě Slávka OK1TN také zbývající kluky. Problém byl v krkolomném načasování, neboť málo lidí si už dnes může dovolit zavolat svému nadřízenému ve stylu "Buď zdráv", za týden si beru na 10 dní dofču, tak jen abys o tom věděl. Na tomhle nám ztroskotalo spousta FB OP, které jsme oslovili. Po desítkách telefonátů a e-mailů se složení týmu nakonec přeci jen začalo rýsovat a kromě Slávka OK1TN přislíbili z loňské grupy účast i vynikající telegrafista Zdeněk OK1FIA a Karel OK1DG. Dlouho to nadějně vypadalo i s účastí zástupce afrického kontinentu, Franty 7X0RY, který měl doletět přímo z Alžíru a Oldy YU9YM, který měl přijet z Bělehradu, ale u obou to nakonec padlo díky pracovním povinnostem (SRI..). Dalším kdo do toho šli byli David OK1RK (ex 5N0/OK1AUT) a Standa OK1AU. V samotném závěru vypadl z týmu Andy OK8ANM a posledním, kdo nás doplnil, byl Vláďa OK1CW. Tohle byla opravdu jedna z nejtěžších věcí a nakonec jsem byl "happy" - Slávek OK1TN, Zdeněk OK1FIA, David OK1RK a Vláďa OK1CW již za sebou mají expediční vysílání z mnoha rare DXCC, Standa OK1AU měl vynikající reference, odvysíláno přes 100.000 QSOs a několik let měl na starosti OK HQ team. Karel OK1DG měl za sebou loňskou TB0DX. Druhou nejdůležitější věcí bylo získání všech potřebných povolení. Teorie o tom, že v Turecku je platný CEPT a kdokoliv si sem může přijet volně zavysílat je samozřejmě pouhou utopií - realita je taková, že CEPT můžete používat na pevnině, ale ostrovy už jsou kapitola sama pro sebe. Krátkodobé vysílání s dipólem a FT-817 vám z turisticky "profláklého" ostrova pravděpodobně projde bez větších tahanic, pokud si nikdo nevšimne, co tam vlastně děláte a nebudete nikoho provozem omezovat. Expedice ve větším rozsahu, která má za cíl nabídnout šanci na spojení celému světu je už ale o něčem jiném, obzvlášť pak na ostrovech, které jsou buď zcela liduprázdné, nebo stejně jako je tomu u Gokceady jsou něčím "specifické" (svojí strategickou polohou, minulostí, charakterem atp.). Konkrétně právě na ostrov Gokceada, nacházejícím se v Egejském moři, byl zakázán vstup všem cizincům až do roku 1987 a ještě v roce 1992 potřeboval cizinec k vstupu na ostrov speciální povolení od policie... O provozování radioamatérských aktivit asi nemá cenu vůbec mluvit... Jsou prostě místa, jako kdekoliv jinde na světě, kde bez patřičných povolení prostě vysílat nelze, respektive můžete se o to pokusit, ale zaručuji vám, že pokud se vám podaří byť jen postavit antény a udělat pár prvních spojení, budete mít velké štěstí.... Díky tomu, že v minulém roce už jsem kolotoč získávání "papírů" a razítek jednou absolvoval, šlo to letos mnohem rychleji . Na TA PTT jsem využil dlouhodobě budovaných kontaktů, takže jsem si mohl vybrat jakékoliv doposud nevydané značky - po loňském TB0DX došlo letos na YM0DX a TC0DX. Mimochodem na pásmech poznáte kohokoliv kdo vysílá z libovolného tureckého ostrova velice jednoduše - vždy musí mít v prefixu číslici 0, ať už to bude cizinec, který používá TA0/XX1XYZ, nebo místní TA0XYZ nebo expedice s individuálním povolením na určitý časový úsek používající speciální značku, tak jak tomu bylo v našem případě. Nemá cenu popisovat celé martirium získávání všech 5-ti potřebných povolení, návštěvy ministerstvech a jiných úřadů, ale snad jen pro představu zmíním to, že v době, kdy přistávala první parta kluků na ankarském letišti a vše se zdálo stoprocentně potvrzené, přišla další žádost, aby o této akci bylo českou ambasádou oficiálně informováno i místní ministerstvo zahraničních věcí... Zde patří mé ohromné poděkování velvyslankyni pí. Evě Filipi a několika dalším pracovníkům českého velvyslanectví, kteří mně byli nápomocní v maximální možné míře, kdykoliv a s čímkoliv. Asi týden před plánovaným začátkem akce jsme začali řešit i další organizační detaily. Díky poloze ostrova Gokceada a velké vzdálenosti od Ankary (cca 800 km), jsme si to v samém finále příprav ještě trochu sami "zkomplikovali" a rozhodli jsme se, že zkusíme zároveň aktivovat i nedaleký ostrov Bozcaada, který již náleží do asijské části TA a spadá pod AS-099. U těchto dvou ostrovů je zásadní rozdíl, neboť z AS-099 za posledních 10 let vysílalo téměř 50 různých značek a má ho dělaný snad každý, kdo aspoň okrajově ví o existenci IOTA programu. U pro nás prioritního EU-186, to už ale bylo diametrálně jiné, neb na něm bylo uskutečněno všehovšudy 5 aktivací v celé historii (z nichž jen 2 byly zásadnějšího charakteru) a poslední z nich byla již v roce 2002. Po tomto roce už povolení nikdo další nedostal. I díky tomu jsme zvolili variantu kombinované dopravy. Slávek TN a Standa AU přiletí o pár dní dříve přímo do Ankary a po půl dni odpočinku vyrazíme pouze ve třech s naloženým osobákem na 11ti hodinovou cestu směr Bozcaada. Zbytek kluků vyjede v úterý 6. března z Prahy VW Transporterem a bude je čekat trasa dlouhá téměř 2000 km. Sehnání auta byla opět kapitola sama pro sebe, a zde patří ohromný dík Davidovi OK1RK a jeho zaměstnavateli, firmě Dräger safety, která zdarma zapůjčila vynikající VW na takovouto nepochopitelnou akci, hi. Davide repete díky! Bylo naplánováno, že kluci pojedou z OK přes OM, HA, YU, LZ a v noci překročí hranici s TA. Poté jim bude zbývat posledních cca 300 km na místo našeho společného setkání, kterým bylo přístavní městečko Kabatepe. Další věcí k řešení bylo vybavení expedice. Díky letecké dopravě jsme si mohli dovolit pouze to, že na AS-099 jsme jeli jen s mým IC-746PRO a záložním IC-706. Jeden kg nadváhy při letu Praha-Ankara vyjde na cca 350 KČ, a Slávek se Standou sebou táhli výsuvný stožár, origoš zabalený Spiderbeam, 2 notebooky, MFJ, klubo koaxů a mraky dalších amatérských věci, takže už tak měli pár kilo navíc. Společně s jedním PA, který tady mám, se jednalo o kompletní výbavu pro AS-099. Kluci kteří jeli autem, už mohli vzít věcí mnohem víc, takže na EU-186 jsme měli připravené další 2 ks IC-746PRO, 2 x PA, stožáry, další 3 notebooky, 2 tepelné sálače, proviant pevný i tekutý a kupu dalších drobností. Nezbývalo než doufat, že se vše vydaří, nikomu se na cestách necestách nic nepřihodí či nepodělá a u trajektu se v den "D", stanovený na 7.3.2007 v 10.00 hod., skutečně setkáme. Zcela samotnou kapitolou je u podobné akce v dnešní době i WEB master a QSL manažer. V tomhle směru jsme stejně jako loni i letos měli ohromné štěstí, neboť se těchto dvou činností zcela fantasticky zhostil Jarda, OK2GZ. Kromě výstavby celého WEBu ( OKDXF ) navrhl, abychom poprvé naostro zkusili i jeho on-line log. Jarda strávil ohromné množství času na výrobě podpůrných programů a touhle akcí se naskýtala ideální příležitost vše otestovat v ostrém režimu. Když přeskočím pár dní, musím říci, že on-line log svůj účel splnil stoprocentně a ač samozřejmě s posíláním dat byly technické a organizační problémy, (na celé Bozcaadě byl jediné veřejné místo, odkud bylo možné denní logy a news zasílat, atd ) je to skvělá a luxusní pomůcka pro vás na druhé straně pileupeu, neboť si ihned můžete ověřit, zda se vám QSO skutečně podařilo a máte šanci v případě chyby operátora znovu QSO uskutečnit. Bylo to myslím poprvé v OK, kdy se něco podobného zrealizovalo a dotáhlo do konce a všechna průběžná data se po celý čas expedice na WEBu načítala s maximálně jednodenním zpožděním. Jardo co víc říct - prostě smekám až na zem a děkuji Ti za ty stovky hodin cos na tom doposud nechal a v budoucnu ještě necháš při vyřizování všech došlých QSL! Konečně se ale dostávám ke dni, kdy se akce po všech přípravách začíná rozjíždět a Slávek TN a Standa AU přilétají do Ankary. Po krátkém odpočinku Slávek lehce provětral i TA2/OK1TN na 30m a my se Standou jsme zatím zaběhli do místní sámošky. Po 3 hodinách spánku v sobotu ráno v 03:40 hod. vyjíždíme směr Bozcaada. Cestou se vyskytlo pár periodických problémů s autem, do toho nám kroupy pomlátily kapotu a přední sklo a prostě bylo pár věcí, se kterými se nepočítalo a zbytečně nás to zdržovalo. Už už se zdálo, že poslední trajekt na ostrov nestíháme - nakonec jsme měli kliku (a štěstí zároveň, že jsme nepotkali v průběhu posledních "závodních" 40-ti kilometrů místní strážce zákona nebo stádo oveček za zatáčkou...) a s uvařeným autem jsme v 16:59 "doletěli" do přístavu... Minutu po našem nalodění se vrata trajektu zaklapla a byli jsme na moři.

fotky z expedice

   

deník z expedice

není k dispozici

 
© 2017 Slavomír Zeler - OK1TN | vytvořil F&S