Expedice

T00TN - Seborga

Výprava OKDXF nadace do Seborgy-napsal Honza Hejdrych Radioamatéři jsou zvláštní skupina lidí. Nejen že celé dny prosedí u svých radiových přijímačů, honí vlny po celém světě a tuto svou činnost hrdě považují za sport, nejen že se zásadně neoslovují občanskými jmény, třeba Josef Bartoň se nejmenuje Pepa, ale OK1DTM, Karel Matoušek se radioamatérsky řekne OK1CF, slyší však i na přezdívku Charlie Fusekle, ale navíc se sdružují v nejrůznějších spolcích, dávají jim rozličné názvy, jako třeba OKDXF, a společně pak pod hlavičkou takových organizací vyrážejí do světa. Ovšem pozor - pokud se domníváte, že hlavní náplní těchto výprav je poznávání turistických atrakcí a rozšiřování si českých představ o světě, žijete v zásadním omylu. Radioamatéři se na výpravách věnují činnosti z nejoblíbenějších - vysílání. Dny i noci zasvěcují lovení ve vlnách éteru, aby pak mohli hrdě tvrdit, že mají další dvě potvrzená spojení z nových zemí. Jedna z takových výprav se uskutečnila mezi 12. a 15. prosincem roku 1996. Dva radioamatéřinou postižení jedinci - v odborném slangu označovaní jako OK1DWC a OK1TN - vyrazili v rámci OKDX expedice do země v našich končinách téměř neznámé - do Seborgy. Jediným a svrchovaným vládcem je zde princ Giorgio I. Seboržané mají svoje pasy, svoji měnu, svoje poštovní známky a především svých 14 km čtverečních. Počet obyvatel jen o málo převyšuje počty obyvatel některých menších českých měst, činí totiž 400 hlav. Samotný statut země je věcí více než diskutabilní. Oficiálně nebyla za knížectví, republiku či království nikdy uznána. V únoru roku 1995 Seboržané jednoduše vyhlásili nezávislost na Itálii, začali turistům vydávat seborgské pasy za libru a třicet pencí a vložili moc do rukou prince Giorgia I. Italové si touto situací hlavu nezatěžovali, nebo spíše, jak uvádí Sunday Telegraph: "Itálie byla sama dostatečně zaneprázdněna obviňováním a vězněním svých populárních osobností, zapletených do korupčních afér, takže v otázce problémů s novou zemičkou zaujala pozici mrtvého brouka". Leč radioamatéra, chtivého nových zážitků a potvrzených spojení ze země tak neobvyklé, jakou Seborga bezesporu je, není pofidérní statut žádnou překážkou. Pánové OK1DWC a OK1TN (aniž si to uvědomíte, brzy začnete specifické označování považovat za vcelku normální) tedy jako zástupci radioamatérské nadace OKDX zamířili směrem na Itálii. Cesta o délce 1350 kilometrů uběhla oběma pánům, několika balíkům technického vybavení, anténám, počítačům a vysílačkám vcelku příjemně. Felicie náročné podmínky českých dopravních komunikací zdárně překonala, za což jí odměnou byl hladký povrch rakouských, švýcarských a italských silnic. Po příjezdu na místo očekávali naši cestovatelé vřelé uvítání, neboť místní hoteliér byl již předem o chystané výpravě informován a objednávku ubytování faxem potvrdil. Leč hromadné ovace obyvatel se nekonaly, ba dalo by se říci, že o dvoučlenné české výpravě neměl nikdo ani nejmenší potuchy. Navíc jediným dorozumívacím prostředkem byla mezinárodní znaková řeč "rukama-nohama", neboť ačkoli oba radioamatéři mohli dohromady nabídnout jazyk český, částečně slovenský, částečně německý a částečně anglický, majitel jediného hotelu v celé zemi, který mohl nabídnout prostory pro umístění antén a technického vybavení expedice trval tvrdošíjně na rodné italštině. Z některých slov a především z mohutných gest pochopili radioamatéři, že s jejich příjezdem a požadavkem na ubytování se jednoduše nepočítá. Ve chvíli nouze nejvyšší poukázal OK1TN na hromadu faxových papírů, z níž vyhlížela objednávka nadace OKDX. Situace se rázem změnila. Si, si, signore, ubytování je, ale, víte, víkend, hotel nefunguje, nejsme připraveni - zkrátka a jednoduše, první noc museli čeští radioamatéři strávit ve vlastních prostorách, tedy na sedačkách vozu Felicia, kterým do Seborgy dorazili. Člověk má poznávat nové a nevyzkoušené, aby věděl, o co v životě přichází. Ze zkušenosti - pokud jste ještě nenocovali v autě, o nic jste nepřišli. Na druhý den se jakousi mezinárodní směsicí jazyků od slovenštiny po angličtinu podařilo "vymámit" z hoteliéra pokoj, určený hostům z řad radioamatérů. Anténa putovala na zábradlí balkonu, přístroje byly zapojeny do sítě (vůbec na tomto místě nezmiňuji problémy s odlišným tvarem elektrických zásuvek, ve světle předešlých problémů se jedná skutečně o maličkost) a už se vysílalo. Oba pánové nehodlali promeškat ani minutu vzácného času k vysílání ze země radioamatérům tak vzácné, jakou Seborga bezesporu je, žhavili tedy zařízení dnem i nocí. Jeden spal, druhý vysílal a naopak. Ovšem musel se najít čas i na prohlídku historické vesničky a na výlety za zajímavostmi této země. Jedním z největších zážitků bylo určitě setkání s vládcem Seborgy, princem Giorgiem I. Sympatického vousatého pána ve středních letech nebylo díky mnoha jeho portrétům na ulicích možno nepoznat. V roce 1963 svolal princ společně s několika přáteli konstituční mítink ve vesnici, na němž probírali budoucnost Seborgy. Tehdy mu bylo 26. "Ten den odstartoval naši malou válku", vysvětluje s úsměvem. První volby prince proběhly na velikonoce předloňského roku. V návaznosti na historické tradice se celá vesnice sešla na náměstí a Giorgio byl zvolen princem - hlasovalo pro něj 304 voličů, tři byli proti. "Ti tři jsou mými nejlepšími přáteli. Chtěli mi nechat volné ruce pro další vývoj." Seborga je, respektive bude, alespoň podle představ jejího vládce, skvělým místem pro podnikání. "Seborga bude daňovým rájem. Tohle místo má všechno, co potřebujeme. Bude to spravedlivé, bude to fungovat, ale musíme být především uctiví. Pokud odtud půjdete pět kilometrů dolů po silnici, naleznete tam lidi, kteří jsou úplně jiní - sobečtí. Seboržané mají úctu." I antimilitaristům by se princovy plány mohly zamlouvat. "Chceme se stát součástí Organizace spojených národů. Nemáme žádný vojenský statut. Pokud někdo udělá něco špatného, jednoduše ho vezmeme na hranice." Také řešení. Došlo samozřejmě i na otázku, jakým způsobem by bylo možno rozšířit řady občanů tohoto ráje, tedy jak se stát Seboržanem. "Narodíte se seborgským rodičům, nebo musíte být považován za dobrého člověka." Měl bych šanci? "Museli bychom Váš případ, tak jako všechny ostatní, posoudit ze všech hledisek. Cigaretu?" Slávek je náruživý nekuřák, proto odmítl. Ovšem s obavami, aby se neprohřešil proti místnímu protokolu. Princi to naštěstí nevadilo. Na tomto místě by snad bylo záhodno vysvětlit, k čemu takové sáhodlouhé úvahy o jedné cigaretě. Princ Giorgio I. je totiž člověkem velice svérázným ve všech ohledech. Jedním z jeho prvních zákonů v novém úřadu totiž bylo, že kuřáci se mohou své vášni oddávat naprosto neomezeně ve všech místech knížectví. Nekuřákům zůstalo na obranu pouze právo otevřít okna. Je myslím zbytečné dodávat, ke které skupině princ Giorgio patří. Vládce malé zemičky líčil posléze ještě se zaujetím své další představy o budoucnosti Seborgy. Za zmínku jistě stojí jeho sen o vybudování špičkového finančního centra na severu vesnice, které bude zahrnovat i tisícipokojový hotel a konferenční centrum. "Bude to takový seborgský Manhattan". Při pohledu na olivové háje, kde se zatím mírumilovně pásly dvě kozy, si naši cestovatelé jistě barvitě představili princovu vizi. Došlo na otázku, odkud oba radioamatéři do Seborgy přicestovali. Obavy ze zdlouhavého vysvětlování, kde leží Česká republika, byly naprosto plané. Odpověď: "From Czech republic" vyvolala princovo bujaré veselí, načež začal Giorgio poskakovat, pochodovat a vydávat roztodivné zvuky. Ukázalo se, že princ navštívil naši zemi, respektive tehdy ještě Československo a jeho pobyt v Karlových Varech mu utkvěl v paměti. Především pak průvod dechové hudby městem. Ihned začal vzpomínat na své zážitky a oběma udiveným cestovatelům líčil lámanou angličtinou a především rukama nohama "jak oni muzikant pochodovat, troubit, a princ zpívat", i když o znalosti českého textu by se dalo s úspěchem pochybovat. V každém případě tato drobná epizodka prolomila dosavadní zdánlivé ledy a princ pozval české návštěvníky přímo do své pracovny. Tlumočníkem se stal anglický lord, oficiální zástupce Seborgy při státních jednáních. Pravda, zpočátku se na tuto roli netvářil příliš nadšeně, ale jak se zábava rozproudila, zapomněl patrně na svůj šlechtický původ a všechno bylo v nejlepším pořádku. Slávek ukázal princi seborgský pas, který je možno získat za menší obolus v jakési kanceláři před vstupem do paláce. Giorgio zareagoval poněkud neočekávaně - dokument zuřivě roztrhal. Vzápětí prohlásil, že se jedná pouze o cár papíru a že přátelé from Czechoslovakia (bohužel se nepodařilo vysvětlit, že tento státní útvar je již několik let minulostí) si zaslouží oficiální pasy, aby mohli kdykoli přijet a pobýt přímo v sídle vládce Seborgy. Následně předložil radioamatérům čisté blankety, aby si mohli pasy vyplnit sami, prý "abych nezkazil Vaše jména". Oba pasy potom podepsal a orazítkoval oficiálním razítkem. Následovala ještě spousta oficialit, ceremonií a nejrůznějších pohovorů s důležitými osobnostmi Seborgy. Kromě jiného se naši cestovatelé dozvěděli, že majitel hotelu, v němž jsou ubytováni, jistý pan Ferrari, zastává v knížectví funkci ministra zahraničí. Předpokladem pro tuto práci je prý především znalost světových jazyků. Inu, někomu stačí ke státnické funkci italština a francouzština. Na druhou stranu uznejme, že ze čtyř set obyvatel je jen velmi složitě možno vybrat všechny možné státní zástupce. Čeští návštěvníci Seborgy už se nemohli dočkat, až si budou moci odpočinout a opět se věnovat své nejoblíbenější činnosti, vysílání. Až do konce svého pobytu pak usilovně "honili vlny". Slávek i Milan si kromě spousty zážitků přivezli fotografie, seborgské pasy, povolení k vysílání v příštím roce a samozřejmě více než 3.000 potvrzených spojení po radiových vlnách do celého světa. Třeba tahle aktivita OKDX nadace českých radioamatérů přispěje k tomu, že malá zemička o 14 km čtverečních v Itálii se dočká oficiálního uznání svého statutu. Slávek se na to nesmírně těší. Má totiž od prince Giorgia I. slíbeno, že bude Seborgským velvyslancem v České republice. No, neberte to!Autor Honza Hejdrych

fotky z expedice

              

deník z expedice

není k dispozici

 
© 2017 Slavomír Zeler - OK1TN | vytvořil F&S