Expedice

EI7JW - Irsko my call

Dnes 12. října 2007 jsem dostal SMS zprávu HI your new call is EI7JW. Přípravy tentokrát byli pouze v zajištění letenek a zvolení vhodného času. Dopisuji bezprostředně po příjezdu domů. Učast v CQWW160m byla bezvadná. I přes nepřízeň počasí kvůli silnému větru jsem nemohl postavit druhý vertikál a sfázovat jej do soustavy. Rovněž K9AY nebyla lepší než 25+15m vertikál. Poprvé jsem použil pouze dva laděné radiály a fungovalo to bezvadně. Je pravda, že do USA je to z Irska blíž a vliv moře je také znát. Ale výkonu bylo pouze 400W a to proti nikdy nekončícím ruským koncům bylo málo. Přesto se povedlo udělat zatím nejlepší výsledek 1254QSO 63 zemí a 40států a VE provincií. I ostatní pobyt se nesl v duchu radia a tak mě spojení v deníku EI5DI přibývala. 10 dnů uteklo jako voda a tak jsem ještě navštívil EI5IF který vysílal ze vzácné Libérie pod znackou EL2PM. Dostal jsem několik qsl pro OK/OM stanice a příslib že se ozve při své další misi z TT8. ještě letos tedy v roce 2008. Pokud zdraví dovolí již teď se těším na CQWW160m 2009. Zdraví zatím dovolilo a tak se rozepisuji těsně po IOTA contestu 2008.IRSKO Poslední, pátá návštěva byla i s trochou kultury a to na úkor návštěvy ostrova Mann GD. Ale pěkně popořádku. Na letiště mě v pohodě a na čas odvezl junior. Letadlo odletělo jak mělo. Poprvé jsem letěl s Irskou společností a zradil naše ókáčka. Letělo se stejně vysoko, ale bez svačiny. Ještě že jen něco přes dvě hodiny. Důchodci mají jíst pravidelně v menších dávkách a častěji než pracující. Na letišti v Dublinu jsem šel na vzduch a čekal na kamaráda EI2JD. Tím že nefoukal vítr byl před halou smrad od kuřáků že jsem zalezl zpátky do tepla. Kromě studia kolemjdoucích jsem juknul na autobusové odjezdy co kdyby Thos nepřijel. Autobusy do Droghedy jezdi každých 15 minut a tak jsem si říkal že v nejlepším bych poznal lépe místní zvyklosti. Než jsem stačil rozvinout úuvahy co kdyby, muj kamarad Thos byl tu. V kravatě a v obleku leč ne na mou počest ale přijel z nějaké oficiality hned na letistě. Mé skromné zavazadlo, které tentokrát neobsahovalo žádné antény ani kabely jsme jakž tak nasoukali do sporťáku MG a po poloprázdné dálnici jsme uháněli do Clogerhead the slip. Cesta netrva ani hodinu a to i se zastávkou a nezbytným nákupem poživatin pro příští dny. Také jsem zaregistroval že ceny se sílící korunou mi už nepřipadali tak vysoké a tak jsem se rozšoupnul a koupil hned několik rajčat i jablka a švestičky jsem si dovolil ze zahrádky. Když už parafrázuji známou větu z Marečku podejte mi pero tak se musím zmínit o jedné zvláštnosti. U žádného domu které jsem během 5 let navštívil neměl nikdo ovocné stromy. Asi proto museli dělat kořalku z obilí a všeliké ty whiskey a nepoznali lék slivovici. U malebného domku pana Cafreye jsme za přílivu modrého a věčně studeného moře odhadovali podmínky šíření na příští dny. S ohledem na IOTA contest hlavní účel mé návštěvy. Před kontestem jsme toliko otestovali zařízení složili jednu zapůjčenou anténu 4el. STEPPIRE a vyzkoušeli propojení dvou počítačů. Vše se zdálo byti v pořádku a tak jsme pouze čekali na slíbeny carrypicker. Nemohl jsem to vyslovovat tak jsem to přejmenoval na cherokyindians a už to tak zůstalo. Pomoci hydraulické ruky jsme anténu vysunuli během několika málo minut do požadované výšky cca 16m. Nastal čas oběda tak jsme navštívili mítní hospodu které vznešeně říkají Pub. Opět stejný problém nemají dobré pivo a odkud že só panáčku že ti nechutná Guinness. Řekl jsem z Čech holoubku, ale dobrý pivo prej dělaj jen v Německu. Začal jsem tedy mluvit o anténách a bylo to ještě horší. Možná jen nerozuměli mé angličtině. Sobota ráno-šum příboje v přílivové fázi nádherný irský déšť a krávy co nám utrhly jeden inv. vee zakotvený na louce. S opravou antény vysvitlo i Irské slunce a zalilo zlatem rozkvetlou louku sem tam s bílými očky sedmikrásek. Závod začal bez nás. Komputerová síť nefunguje a odešlo klíčování. Připojil jsem past že budu klíčovat bez compu jak jsem zvyklý. To šlo ale síť nikoliv. Po třech a půl hodinách čekání jsme se rozjeli ale ztáta ve 24 hodinovém závodě byla již velká. Přesto jsme se dali do bojů a na konci závodú 1890qso z toho 800na CW jen s pastičky. Ruka mě bolela ale pocit že jsem se snažil mě dával naději že mě kolegové sajbendisti nevykostí. V neděli jsme vrátili cherokee indians ke kostelu, přispěli na opravu zvonice a šli do Pubu. Hodnocení nebylo moc pozitivní ale co boty nás netlačili, krávy se spokojeně napásli, nakonec i ten Guienness se dal pít. Ale v úterý to byl den kultůry, Thos jel na fotbal a já jsem využil společné cesty do Dublinu a navštívil narodní divadlo a RIVER DANCE. Sice již nevystupuje Irsky tygr Flatley, ale i tak, mě nekulturnímu hamovi se to moc líbilo. Ve středu jsme místo na GD Isl.of Mann (nejel trajekt) se vydali na 400km k ostrovu Rathlin EU007 alias James Bond isl. K ostrovnímu trajektu jsme dorazili pozdě a tak jsme se ubytovali v jednom z místních B&B ( Postel a snídaně.) Večerní procházka po námořním molu a poslech živé Irské muziky byl jeden ze životních zážitků na který se nezapomíná. Při této velmi temperamentní muzice mě kupodivu opět chutnal Guienness. Vzpoměl jsem si na slova KP2AD mají tu dobré pivo tady se dá i žít. Ráno jsme se přepravili pomocí ferry na zmíněný Rathlin. Po prozkoumání a stanovení místa pro stavbu antén, stanů a el. Generátorů jsme poděkovali převozníkovi nechali mu jeho veslo a nastoupili zpáteční cestu.

fotky z expedice

                   

deník z expedice

není k dispozici

 
© 2017 Slavomír Zeler - OK1TN | vytvořil F&S