Expedice

KP2/OK5DX - St. Thomas-Doznal

KP2/OK5DX Poslední aktivita OKDXF byla nostalgickou vzpomínkou členů DOZNAL, který stál u zrodu naší první radioamaterské nadace a vzpomínkou na Láďu Hejkala OK1DAS a Pepika Maříka OK1JMW. Myšlenka vyjet za hranice všedních dnů se zrodila, jak jinak, v restaurantu u dietního piva. Než jsme se domluvili na tom kam konkrétně jet, kdy, kdo a jak to celé zaplatit, získali jsme nejen náplň na volný čas, ale také vhodnou příležitost navštěvovat znovu a znovu dietní jídelnu a dopilovávat celou akci KP2. Přesto, že naše návštěva ostrova Svatého Tomáše byla spíše společenskou záležitostí, převezli jsme přes Atlantik antény, vysílače, computery i ostatní techniku, kterou jsme byli odhodláni aktivovat KP2 na všech radioamaterských pásmech. Shodli jsme se na použití programu K1EA. Rozdělili jsme si úkoly a určili, co kdo vezme. Pan Havelka jako vynikající kuchař vzal na sebe nejdůležitější úkol, totiž které polévky v sáčku nakoupit. Zvyklí z Chorvatska jsme nakoupili válcovaný a jiný salám, nějakou konzervu, knedlíky v prášku a jiné pikanterie, abychom záhy po zjištění, že do Ameriky se s jídlem nesmí nechali vše doma. Uvolnilo se nám místo na další anténu a tak jsme vzali i šestimetr. Pan Jáč (OK1JAC) a pan Vít (OK1FW) pak zajišťovali, co by pilotní stanice, spojení s mateřskou zemí. Protože jsme si pobyt hradili sami, nebyli jsme vázáni odpovědností odvést brilantní výkony, které se od normálních expedic očekávají. Přesto jsme termín odjezdu posunuli tak, abychom se mohli zúčastnit CQWW telegrafní části. Mysleli jsme, že udivíme a nadchneme domácí a získáme je pro kontestování. Nejen že jsme je nenadchli, my jsme je ani neviděli. Schovali se a na truc ani z domu kontest nejeli. Během našeho pobytu na Panenských ostrovech jsme byli přijati zástupcem OKDXF na Vodním ostrově, panem Sudkem, alias KP2AD. Dozvěděli jsme se velmi zajímavou zprávu o založení radioklubu se značkou KP2OK. Po J8OK by to byl další pokus narušit hegemonii radioamatérů z USA. Na druhé straně globu se o totéž pokusil David OK1DTP se značkou S79OK. Vzhledem k předvánočnímu času jsme měli vzácnou možnost zúčastnit se jednoho z největších amerických svátků, Dne díkůvzdání - Thanksgivings. U nás je znám jako svátek pečení a pojídání krocanů. U příležitosti tohoto svátku se na St. Thomasu (Water Isl.) sejde většina rodin (14) v jednom domě a tam se jí, povídá, jí, pije a jí. Protože krocani jsou objemem srovnatelní se pštrosy, je jídla dost a protože rum je skoro levnější než voda, je i pití dost. Každý přinese z domu své speciality, nějaké pití, něco upeče, uvaří. My jsme přinesli vynikající žampionovou polévku v prášku, ale nikdo ji nejedl. Prý jsou v ní houby a ty byly nasbírány blízko Černobylu. Škoda, Amíci nevědí o co přišli a zase budou příští rok vybíjet pštrosy. Pak se již blížil kontest. Domluvili jsme se - Láďa pojede v noci 80 m, protože je mladý a OK1TN přes den desítku. Omezili jsme procházky, tělesnou námahu a zvýšili příděly tekutin. To je v této oblasti nesmírně důležité a obzvláště pan Kouřil OK1JKL, dbaje o své zdraví, uposlechl rad místních. I to mělo jistě za následek, že Láďa vyprodukoval slušný pileup na Jižní Ameriku v pásmu 6 metrů. Zařízení, které jsme použili při této misi, sestávalo ze dvou TRCVR ICOM, jeden IC 756 a jeden 746, vybavené filtry pro CW. Jak normální spojení, tak závodní data jsme zapisovali do programu CT od K1EA. Computerové vybavení sestávalo ze dvou notebooků Lifebook od Fujitsu. V počítačích jsme měli také program pro provoz PSK31 a program pro stanovení grayline. Od Luboše jsme si po nutné opravě zapůjčili dva lineární zesilovače bez 160 m s výkonem cca 500 W a 800 W, anténní sada obsahovala 5 el. monoband na 50 MHz, 6 el. monoband na 28 Mhz, MA5 Cushcraft pro 14, 21, 18, 24, 28 Mhz (nic moc), vertikál od TITANEX 27 m vysoký a dipol na 10 Mhz. Kromě zmíněné MA5 veškeré antény ZACH. Firma Final Bemont (OK1JHK) zase měla připravený program na ukládání digitálních fotografií. Firma Kouřil (OK1JKL) měla chemickou přenosnou stanici pro zjišťování metylalkoholu v Karibském rumu, po kterých se domácí tak dobře opalují. Asi jsme kupovali jiný druh, protože jsme se neopálili, vyjma firmy Applic (OK1DXB). Podmínky a to, co je slyšet, jsou jiné, než jsme zvyklí v EU. Přesto vždy zaskočí, když vás na 7 Mhz zavolá „loud signálem“ třeba ZK1 nebo KH6. Ale třeba JA stanice jsou v této oblasti považovány za velký DX. Vůbec stanice z Asie a dálného východu jsou vzácné a těžko dostupné. VU3VLH, kterého jsem potřeboval jako násobič v CQWW, se mi podařilo udělat až po dlouhém volání. I stavba téměř třicetimetrového vertikálu byla poměrně obtížná. Byli jsme ubytováni na návětrné straně ostrova a za celou dobu pobytu jsme nezaznamenali jediný klidný den bez větrů. Některé dny jsme měli obavy, protože vertikál byl ve druhé třetině ohnutý do pravého úhlu. Jednoho dne v přestávce mezi vysíláním jsme využili nabídku k výletu na sousední ostrov Svatého Jana (St. John). Tento ostrov spolu s dalším, St. Croix, tvoří skupinu Amerických Panenských ostrovů (US Virgin Isl.). Svatý Honza je trochu jiný a hlavně hezčí. Celý ostrov byl kdysi majetkem Rockeffellera, který jej za 1 USD prodal Spojeným Státům s tím, že musí být zachován ve stejné podobě a nebude se zde dále stavět. Na tomto ostrově jsou opravdu překrásná zákoutí s blankytně modrou vodou a bílým pískem. Je zde několik hotelů, především jeden velmi kuriózní. Tráví v něm dovolenou podnikatelé. V hotelu nejsou telefony, faxy, amaterské radio, internet, ba ani televize. Vše je koncipováno jako odloučení od světa a zdá se, že je o tento druh relaxace zájem. Na ostrově se kdysi přemnožili hadi. Pro zachování rovnováhy lidé dovezli manguse, zvířátko podobné kuně, které se výhradně živí hady. Jak už to bývá, chybička se vloudila. Hadi loví v noci a mangusi ve dne. Mangus, aby nepošel hlady, žere nyní hranolky, hamburgery a podobná svinstva. Další zajímavostí, méně humornou, je jedovatý strom Emitoris basis. Je nebezpečné se dotknout listů, nebo se pod strom schovat před deštěm. Za zmínku jistě stojí i volně žijící osli, otrokářské muzeum, ale také překrásný a udržovaný hotel. Hned v přístavu vás přepadnou prodavači všeho, co by turista mohl koupit. My jsme si koupili drožku a projeli celý ostrov. I zde, tak jako na St. Thomasu, je klášter Moravských bratří. St. John má také jednu z nejbezpečnějších zátok pro kotvení lodí a ochranou před hurikány. Stavby na všech ostrovech jsou vzhledem k podnebí a ke jmenovaným hurikánům jiné, než na jaké jsme zvyklí z Evropy. Přesto, že zde od srpna do října hrozí nebezpečí těchto přírodních živlů, jsou domy většinou stavěny ze dřeva tzv. tubaiforů (trámek dvakrát čtyři palce). Při procházce ostrovem lze narazit na množství domů bez střech a tak vidíte, že na stole jsou talíře se žampionovou polévkou a ve skříni šaty do tanečních. Luboš KP2AD po třetím hurikánu, kdy mu sousedé viděli do talíře, chtěl ostrov opustit. Přesto sebral sílu a dům postavil znovu. Stavění takového domu je velmi namáhavé. Jenom si představte, vyjedete z domu autem do zátoky, přesednete na loď, přejedete na hlavní ostrov, vlezete do dalšího auta, dojedete do Jednoty pro stavebniny a stejnou cestou zpět. Každou cihlu máte v ruce pětkrát ještě před tím, než začnete skutečně stavět. To se týká také každého pytle cementu, prkna, piva atd. Naše spojení do staré dobré Evropy byla spíše s kamarády z OK a slibované návaly jsme odložili do závodu. Samotný závod je radioamaterský zážitek, kterého se vám doma nedostane. Pileupy neustávají po celý den. A zájem o KP2 je v contestech velký. Kromě nás byl aktivní snad pouze NP2LH a WP2Z, alespoň co jsme mohli pozorovat my. Zato OK/OM stanic měl jenom TangoNapoli na 28 Mhz 260. Škoda, že je tato lokace pro vysílání v závodě finančně náročná. Účast našich stanic a výsledky v podobných závodech jsou velmi dobré a šance na výborné umístění tu jistě jsou. I tento závod v CQWW telegrafní části potvrdil, že ostrovy v Karibském moři jsou strategickým místem pro radioamatérské aktivity. Pokud některé expedice neplní naše představy o aktivním vysílání, pak vězte - usrkávat karibský rum, pozorovat poslední paprsky oranžového kotouče a poslouchat šumění palem za doprovodu zvuků ukulele je vzrušující jako rate 320 na JA. OK1TN

fotky z expedice

zatím nejsou k dispozici

deník z expedice

není k dispozici

 
© 2017 Slavomír Zeler - OK1TN | vytvořil F&S