Expedice

E4/OK5DX - Palestina

PALESTINA - ISRAEL Když jsem popisoval cesty z expedic, věnoval jsem se v článcích také demografickým údajům. Tentokrát je to velmi složité, ne-li nemožné. Údaje o Palestině jsou poznamenány staletými spory o území a o právo na svébytnost. My služebně starší radioamatéři si pamatujeme Palestinu jako ZC6. Po letech bojů, sporů a válek se zatím alespoň pro radioamatéry narodila nová země, sice s jiným prefixem, ale do DXCC počítaná - Palestina E4. Když jsme s Davidem (4X/OK1DTP) mluvili o důvodech, proč si nechal ujít příležitost předběhnout Marttiho OH2BH, tak ani coby pracovník Embassy netušil, že Martti v zákulisí tajných misí a tahání za provázky čekal za oponou, kdy to spustit. David mohl jenom podstoupit složitou oficiální cestu po nově vzniklých ministerstvech, která ani dodnes neví, jaké prefixy použít pro jednotlivá palestinská území. To, že dostali od ITU přidělenou značku (prefix) E4 jim doposud stačilo. Tak se stalo, že David dodal potřebné informace o postupech při vydávání licencí v jiných zemích včetně podmínek a regulí pro vydávání licencí CEPT. I tak se mu povedlo získat povolení k provozu teprve zároveň s radioamatéry z Maďarska. Přesto jeho aktivita a hlavně nesmírné úsilí při převozu zařízení a instalaci antén pro jednotlivá vysílání zasluhuje uznání a obdiv. Pro fone část kontestu, které se zúčastnil i jeho otec OK1TD a OK1CW, museli z Izraele do Palestiny převézt a nainstalovat antény, zařízení a po závodě vše přenosit do téměř kilometr vzdálené Evangelické školy. Toto nové stanoviště se Davidovi podařilo objevit díky náhodě a známosti jedné paní učitelky, která pochází jak jinak než z České republiky. Paní učitelka Lenka nás později uvedla u německého ředitele školy a ještě později nás navštívila při závodě se svým manželem, který se naučil česky při svých studiích v naší zemi. Přinesla nám doma vyrobené pečivo, které mělo podobnou strukturu jako náš štrúdl a také bylo velmi dobré. Tato škola je na autonomním území Palestiny v oblasti s názvem BEIT JALA asi patnáct kilometrů od památného a na celém světě známého Betlému (anglicky BETHLEHEM). V rámci pomoci ji postavili stavitelé z Německa a tak jako ostatní stavby je obložená kamenem z místních zdrojů a vypadá velmi pěkně i přes moderní design. Bohužel zub času i na tomto díle hlodá a pokud ji domácí uživatelé nezačnou udržovat, přibude další památka do zatmělé a záhadami prostoupené historie. Ale zpět do přítomnosti. OK1DTP David zde hodlá vybudovat radioklub E44W (můj návrh E4W asi neprojde), má podporu ředitele školy a tak jsme mu zanechali alespoň HB9 na 24 MHz a slíbili pomoc za OKDXF při této bohulibé činnosti. Zatím je zde anténa 3 el. 14, 21, 28 MHz, sloper anténa pro 3.5, 10 a 18 MHz, delta loop pro 7 MHz R7 a zmíněná HB9 pro 24 MHz. Drát pro 1.8 MHz a beverage asi 160 metrů. Beit Jala je v nadmořské výšce asi 900 m a škola je téměř na vrcholu kopce. Je zde výborný rozhled a večerní západy palestinského slunce nás denně inspirovaly k fotografování této scenérie. Pro nás středoevropany je pohled na vyprahlou krajinu velmi exotický, ale nepřítomnost zeleně je velmi depresivní a skličující. Domorodci jsou zvyklí a tak to berou jako samozřejmost a nefotografují kdejaký kopeček. Škoda, že v okolních zemích není aktivita na VKV. QTH školy by bylo výborné i pro závody na vyšších pásmech. Bohužel, sama cesta z Izraele do Palestiny je jednak nákladná a jednak spojena sice s malým, ale přece jen s nebezpečím vzhledem ke vztahům, které mezi těmito národy panují. My jsme se také snažili pochopit, co vede obě strany k vzájemné nevraživosti, ale pochopit něco, co mnozí místní nepochopili za tisíce let, je takřka nemožné. Poučení je jedno, že to co píší novináři, nemusí být a také to v mnoha případech pravda není. Při našem výletu k Mrtvému moři jsme museli u Hebronu kvůli střílení objíždět asi 60 km, abychom se vyhnuli nebezpečnému místu. Palestinci i Israelci jsou velmi přátelští a v Tel Avivu se můžete v noci procházet naprosto bez obav. Jedinou obavou z nárůstu kriminality je velká komunita Rusů - jak jinak. I přes velkou aktivitu a nasazení Davida OK1DTP jsme cítili zájem o spojení i mimo kontest. Na přípravy do závodu jsme měli tentokrát dost času a tak jsme ještě před vlastním závodem mohli relaxovat návštěvou Bethlehema a okolí našeho dočasného působiště. Také jsme navštívili nedalekou restauraci, kde jsme trochu s obavami ochutnali velmi dobré saláty a docela dobré pivo. Naše zásoby Endiaronu se po této zkoušce neztenčily a tak jsme vedli pouze diskusi o použití programu K1EA versus N6TR. Použili jsme K1EA, ale po závodě jsme byli stejně rozděleni na dvě skupiny, co se software týká. Asi by stálo za pokus udělat průzkum kdo s kým a proč. A protože to AISA ani STEN za nás neudělá, napište, kdo N6TR a kdo K1EA, prosím. ( O výsledku této miniankety se zájemci více dozvědí na WEBové stránce OKDXF - http://www.okdxf.cz ). Vlastní závod vypukl jako obvykle v 00:00 světového času a po několika hodinách bylo jasné, že podmínky šíření jsou výborné a musíme zvolit nějakou taktiku. Bohužel nebo možná bohudík byla otevřená patnáctka i desítka a tak jsme nevěnovali dost času spodním pásmům, kde je za spojení více bodů. V určitých hodinách byla pásma otevřena do všech směrů a tak nebylo neobvyklé, že jsme při směrování na sever dělali stanice z EU, Japonska i USA. Bohužel, Japonci tentokrát nebyli ten správný výživný směr. Byli jsme ze stejného kontinentu a tak jsme nenašli pochopení, když jsme preferovali Evropu a USA. Naštěstí Evropské stanice byly slyšet dobře a tak hodinové průměry nebyly tak špatné. Střídali jsme se po dvou hodinách a vzhledem k tomu, že jsme tentokrát stavbu antén nekončili těsně před začátkem závodu, byli jsme odpočati. Šichta byla krátká a střídaný operátor nechtěl od zařízení. Dokonce jsme v rámci tržní ekonomiky nabízeli několik šekelů (izraelská měna) za postoupení své služby u rádia. Nikdo však nebyl na peníze. Ani Jarda za pivo neměnil. Závod proběhl s jedním krátkodobým vypnutím elektřiny bez problémů a tak v cílové pásce jsme měli 4960 QSO a 12,6 milionu bodů. David, moje maličkost a náš kuchař Martin jsem dokonce během závodu navštívili velmi zajímavý klášter ortodoxní Řecké církve v Judské poušti. Při této cestě jsme vyřídili koncesi E4/OK5DX, za kterou jsme platili Jordánským platidlem. Důvod jsme viděli v neochotě vést účty v měně ne zrovna přátelské země. Závod skončil ve tři hodiny ráno místního času. Po teplé snídani a studené sprše jsme živi a zdrávi vyrazili na výlet k Mrtvému moři - k cíli všech izraelských návštěv. David se projevil jako kamarád a i když musel mazat zpět do práce, unaven po právě absolvovaném kontestu, přijel pro nás večer bez nároku na spánek. Nakonec - je to mladej kluk. Moře i okolí je opravdu bez života a krásy, ale za několik set let, kdy břehy byly výše než nyní, vzniklo na jeho úbočích jedno z nejstarších měst na světě - Jericho. Dnes je toto město významné pouze tím, že odtud pochází Jasir Arafat. Moře by se mělo spíše jmenovat Chcíplé, protože dříve v něm život existoval. Odpařováním se koncentrace solí tak zvýšila, že voda pálí už napohled. Vlny na vodě nejsou, protože vzduch se pouze tetelí a asi by se na něm neudržely ani vlny rádiové. Tak jsme si odzkoušeli, že se v té solikaši nedá plavat, trochu jsme si odpočinuli na sluníčku a po zmíněné bezpečnostní objížďce u Hebronu jsme se jali pileupovat. Další povinná návštěva při pobytu v Izraeli byl Jeruzalém. Po vystoupení z taxíku, jehož ceny jsou ráno i večer skoro stejné, jsme potřebovali vyměnit peníze z našich platebních karet. S radostí jsme obešli velkým obloukem náměstí s pouličními prodavači a hledali vchod do velkým písmem avizované ARAB BANK. Když jsme nenašli otevírací dobu, zeptal jsem se prodavače cigaret, kdy že budou otevírat a on nám se stoickým klidem vysvětlil, že od roku 1976 jsou všechny arabské banky v Izraeli zavřeny. Tak jsme poděkovali, nic jsme si od něj nekoupili a jali se hledat banku jinou. V bance jiné zase nebrali Mastercard a tak jsem začal pochybovat o pověstném židovském obchodním talentu. V tomto mýtickém městě jsem si znovu uvědomil, jak bylo špatné, že jsme nemohli cestovat. I tyto zkušenosti by asi otupily dnešní shon za penězi a naše hodnoty by byly někde jinde. Prošli jsme všechna významná místa, položením ruky na kámen, kde omyli Ježíše po sejmutí z kříže jsme si každý něco přáli a nechali se provázet naším sečtělým kuchařem Martinem. S obdivem a bohužel s neznalostí podrobností jsme pozorovali modlící se ortodoxní Židy, kteří rituál prožívají s neuvěřitelnou intenzitou. Oděni do černých šatů s klobouky, s podivnými krabičkami a provázky u kalhot se zalamují v pase a mumlají svá hebrejská vyznání. U zdi nářků jsou odděleni ženy od mužů a návštěvníci nesmějí vstoupit do těchto oblastí bez pokrývky hlavy. Ve vedlejším kostele a klášteře je tomu právě naopak. V těsné blízkosti posvátných míst jsou úzké uličky s obchůdky se vším možným i nemožným. Koupili jsme něco dárků. Po mé neochotě zaplatit za dřevěné šachy asi 3500,- Kč jsem byl vykázán z obchodu, že: „Česka je špatna a německy dobry“. Asi tam už někdo z Čechů svou nespokojenost vyjádřil. V dalším krámku jsme naopak byli oceněni za dobrý obchod (jak pro koho). Na Davidovu značku jsme navázali dalších 5000 spojení a na naše značky s Izraelským prefixem asi 1500 QSO. Bylo to podivné, ale vysílali jsme na levém stole jako 4X a na pravém jako E41. Tak tomu zatím je i v případě našeho nového známého Petra 4X/G3WQU alias E4/G3WQU - ten sice má stůl v hamshacku jeden, ale značky mění, protože území Palestiny je zatím země izraelská. Z časových důvodů jsme nevyužili pozvání 4Z4DX k návštěvě a večer jsme prošli noční Tel Aviv. Popili něco málo piv, která roznášela československá obsluha. Zjistili jsme, že je tam stejně hezkých holek jako v Čechách a ve dvě v noci jsme zamířili k výslechu na letiště v Tel Avivu. Výslech opravdu byl a otázky byly kladeny tak, jak jsme byli zvyklí v minulosti. Na závěr jsme byli ujištěni, že je to s ohledem na oboustrannou bezpečnost. Po tomto podivném zážitku jsme již letěli zpět přes naše sousedy v Polsku do Prahy, do podolí… Co na závěr. Parta byla dobrá, podmínky šíření také, počet spojení hlavně ve WPX předčil naše očekávání, nikomu se nic nestalo, pivo bylo dobré, snad jen doučit se historii a někdy znovu na slyšenou 4X nebo E4. Slávek E4/OK5DX, 4X/OK1TN

fotky z expedice

             

deník z expedice

není k dispozici

 
© 2017 Slavomír Zeler - OK1TN | vytvořil F&S